Založení a vznik obchodních společností a družstev

V České republice existují kapitálové obchodní společnosti:

  • společnost s ručením omezeným (s.r.o., spol. s r. o.)
  • akciová společnost (a.s.)

a osobní společnosti:

  • veřejná obchodní společnost (v.o.s.)
  • komanditní společnost (k.s.)

Vedle obchodních společností jsou zakládána také družstvaevropské formy společností (evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení, evropská družstevní společnost).

Obchodní korporace – souhrnné označení pro obchodní společnosti a družstva.

Nejčastěji využívanou formou obchodní korporace je společnost s ručením omezeným, která je vhodnou formou pro podnikatelskou aktivitu menšího nebo středního rozsahu. Pro realizaci rozsáhlých podnikatelských záměrů je vhodnou formou akciová společnost.

Obchodní korporace vznikají ve dvou krocích:

  • založení - učinění zakladatelského právního jednání, kterým je např. společenská smlouva v případě společnosti s ručením omezeným
  • zápis korporace do obchodního rejstříku - vznik obchodní korporace

Oba kroky je možné provést v bezprostřední návaznosti, je-li zakladatelské právní jednání přijato ve formě notářského zápisu. Notář sepisující zakladatelské právní jednání v takovém případě provede na žádost zápis korporace do obchodního rejstříku pomocí přímého přístupu. Tím odpadá nutnost podání návrhu na provedení zápisu soudem, se kterým je spojená pětidenní lhůta pro přezkum návrhu a jeho příloh. V případě společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je pak ve všech případech forma notářského zápisu pro zakladatelské právní jednání vyžadována zákonem (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)).

Obchodní společnosti je možné založit v plném rozsahu také online, a to na základě elektronicky sepsaného notářského zápisu. Předpokladem je, že zakladatel disponuje elektronickým občanským průkazem nebo bankovní identitou.

Před založením společnosti je vhodné zvážit základní prvky týkající se společnosti:

  • její název (odborně obchodní firma)
  • sídlo
  • předmět podnikání
  • výše základního kapitálu
  • určení správce vkladů, kterým může být typicky jeden ze zakladatelů
  • případné úpravy vnitřních poměrů (např. předkupní právo k podílům ostatních společníků)

Za sepsání notářského zápisu o zakladatelském právním jednání, případný zápis do obchodního rejstříku a související úkony je účtována odměna dle notářského tarifu.

Současná právní úprava nespojuje založení společnosti s nutností předchozího vzniku živnostenského oprávnění. To vzniká v případě ohlašovací živnosti jejím ohlášením, v případě koncesované živnosti právní mocí rozhodnutí o udělení koncese.

Jednotlivé předměty podnikání a informace o tom, zda jde o živnost ohlašovací nebo koncesovanou, vyplývá z příloh živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů).

Ohlašovací živnosti se dále člení na živnosti volné, řemeslné a vázané. V případě živnosti řemeslné nebo vázané je zapotřebí vedle samotného ohlášení doložit odbornou způsobilost. Získání živnostenského oprávnění je možné řešit osobně na živnostenském úřadu nebo elektronickým podáním. V případě společnosti s ručením omezeným se základním kapitálem do výše 20 000 Kč také odpadá nutnost složit vklady na zvláštní bankovní účet.

 
 

Ministerstvo průmyslu a obchodu prohlašuje, že informace obsažené v Databázi informačních povinností mají pouze obecný informativní charakter a samy o sobě nepředstavují žádnou závaznou právní normu. Ministerstvo průmyslu a obchodu neodpovídá za správnost a úplnost informací a údajů obsažených v databázi ani za škodu způsobenou v důsledku použití informací v ní obsažených.

Informace na webu jsou k dispozici kromě českého jazyka také v angličtině, němčině, ukrajinštině a vietnamštině. Ministerstvo průmyslu a obchodu nezodpovídá za doslovný překlad výstupů z webových stránek DIP do angličtiny / němčiny / ukrajinštiny / vietnamštiny, jelikož je řešeno automaticky pomocí aplikací DeepL a Google překladač.

Do budoucna je počítáno s nadstavbovými prvky, např. propojení s Portálem podnikatele či zapojení AI (umělé inteligence).

Správcem databáze, která má podporu Expertní skupiny Ministerstva průmyslu a obchodu pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Informace v databázi jsou průběžně věcně příslušnými gestory (vybrané resorty a další instituce) doplňovány a aktualizovány ke dni účinnosti změn.

Projekt Databáze informačních povinností je součástí Národního plánu obnovy, z něhož je i financován.