Subjekt je povinen na základě výzvy orgánu krizového řízení se podílet na zpracování krizových plánů. Pozn. Orgány krizového řízení jsou vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, orgány kraje a další orgány s působností na území kraje, orgány obce s rozšířenou působností, orgány obce (viz hlava II zákona).

Subjekt, který zajišťuje plnění opatření vyplývající z krizového plánu je povinen zpracovat plán krizové připravenosti, jehož náležitosti jsou upraveny v § 17 a 17a Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších změn.

Subjekt, který je zahrnut do krizového plánu, je povinen hasičskému záchrannému sboru kraje poskytnout za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení bezplatně požadované podklady a tyto podklady aktualizovat.

Subjekt je povinen poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Poskytnutím věcných prostředků nesmí dojít k narušení funkce prvku kritické infrastruktury. Za věcný prostředek podle tohoto zákona se považuje movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace.

Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta obce.